Co je dobré si ujasnit, než se svým nápadem na novou aplikaci oslovíte vývojáře softwaru na míru

1. Existuje podobný projekt a v čem budete lepší?

Seznam konkurentů a jejich stručná charakteristika vám ujasní, čeho se chcete vyvarovat. Pro nás jako vývojáře jsou tyto informace užitečné pro lepší pochopení vaší představy. Chci něco jako český Netflix, ale nerad bych, aby… Tak zní jednoduše formulovaný záměr, díky kterému si představíme, co přibližně potřebujete a jaký typ práce nás čeká. Zodpovězte si také na otázku, v čem budete lepší než konkurence.

2. Jak svůj produkt nebo projekt vidíte za 3 roky?

Popřemýšlejte nad dlouhodobým cílem. Chcete za 3 roky zdvojnásobit počet uživatelů a expandovat z Česka na německý a rakouský trh, nebo se zahraničím zatím nepočítáte? Zamyslete se i nad rozvojem řešení – budete postupně přidávat nové funkce a integrovat externí služby, plánujete některé činnosti dělat interně, nebo nemáte kapacity a potřebujete dlouhodobého partnera? Ujasněte si také, jestli máte k ruce šikovné lidi na grafiku, focení či psaní, kteří vám s rozvojem projektu pomohou po obsahové stránce.

3. Pro koho to vytváříte a kolik předpokládáte zákazníků či uživatelů?

Potřebujeme si ujasnit, na jak velkém projektu budeme pracovat. Kolik uživatelů předpokládáte do 3 měsíců od spuštění a kolik jich plánujete po roce provozu? Pokud se budou k softwaru každý den přihlašovat desítky tisíc lidí z celého světa, musíme navrhnout jinou architekturu a robustnost aplikace, než když očekáváte měsíční návštěvnost ve stovkách lidí z jednoho regionu. Z pohledu technického product managementu je důležité, aby architektura nebránila růstu a systém se dal co nejlépe škálovat. Vy si díky otázce na počet uživatelů ujasníte rentabilitu produktu a zamyslíte se, co všechno musíte udělat, aby se o vašem produktu potenciální uživatelé vůbec dozvěděli.

4. Co by měl váš software umět?

Abychom si upřesnili prvotní představu, doptáváme se na seznam funkcí. Má software umožňovat registraci, přihlašování přes Google účet, platby kartou nebo speciální vyhledávání produktů? Chcete CMS, správu uživatelů, přehled objednávek či seznam zákazníků? V kolika měnách budete prodávat produkty, v jakých jazycích chcete texty nebo transakční e-maily, dokážete řádově popsat množství produktů (kolem stovky, nebo desítky tisíc) a počet kategorií? Když zmapujeme základní sadu funkcí, můžeme přemýšlet o prioritách a navrhnout, co by měla obsahovat první verze produktu (MVP) a co jde přidat až později, ve chvíli, kdy ověříme životaschopnost projektu.

5. Jaký režim spolupráce vám víc vyhovuje: fixní zadání, nebo agilní přístup?

V IT odvětví se nejčastěji setkáte se dvěma modely cen – fixní cenou, nebo platbou za hodinu. Oba modely se těžko kombinují, je však docela běžné, že první spolupráce začíná fixem a s narůstající důvěrou přecházíte na agilnější vývoj, což znamená, že vývojáře platíte od hodiny. Fixní cena podle našich zkušeností vyžaduje velmi dobré zadání i hranice. Jinak se projekt velmi špatně naceňuje i dokončuje ve schváleném rozpočtu a termínu. Hlavní výhodou hodinové platby je větší míra agility. Každý projekt obsahuje ze začátku určitou míru nejistoty a nejasnosti. Proto není efektivní připravovat kalkulaci do halíře, místo toho si nastavíte mantinely (jak na to, popíšeme příště). Ve světě vývoje softwaru na míru je obvyklé, že software house požaduje první platbu hned po podpisu smlouvy. Záloha závisí na velikosti projektu a běžně dosahuje k 30 % z celkové ceny.

Příště se podíváme na otázky ohledně spolupráce s vývojáři. Popíšeme, jaké by měly být další kroky software housu, proč je důležitý kompetentní styčný důstojník nebo jak vnímáme právní zajištění spolupráce.